Co (ne)dal Praze 5 architekt Karel Prager?

05. 12. 2011
Retrospektivní výstava KAREL PRAGER A PRAHA 5, kterou připravila naše městská část k 10. výročí architektova úmrtí, proběhla v Galerii Portheimka.

Objektivní pohled na dílo Karla Pragera, autora například Nové scény či bývalého Federálního shromáždění, takový cíl byl výstavě dán do vínku. „Expozice představuje především regionální rozměr velké osobnosti a její tvorby, neboť právě k území Prahy 5 se Karel Prager opakovaně vracel a zanechal zde několik projektů, ať už realizovaných či nikoliv,“ uvedla na slavnostním zahájení výstavy zastupitelka PhDr. Marie Ulrichová-Hakenová.

Město nad městem
Do druhé skupiny patří experimentální studie nové formy bydlení z roku 1973, která měla prozkoumat, zda by se tehdy používanými stavebními metodami daly využít obtížně zastavitelné svažité terény, v tomto případě hlavně smíchovský kopec jižně od Vrchlického ulice. Karel Prager se svými spolupracovníky zvolil princip „město nad městem“.

Výsledkem byl reálný návrh staveb, které na masivních železobetonových podnožích vytvářely nové struktury pro až 44 000 (!) obyvatel nad existující čtvrtí – bylo zde například počítáno i se školami a dětskými hřišti. Podrobnosti nejen o „supestrukturách“ se můžete dočíst k doprovodné publikaci k výstavě autorů Radomíry Sedlákové a Jakuba Železného, kterou lze zakoupit v Informačním centru Prahy 5.

Unikátní budova banky
Také pro centrum Smíchova plánoval velké změny, řadu asanací a nových staveb. Především západně od Štefánikovy a Nádražní ulice se město mělo podle Pragerových představ zcela změnit. Zrušeny měly být všechny výrobní objekty, jako připomínka měla zůstat jen původní montážní hala bývalé Ringhofferovy továrny u Anděla. Na rozdíl od současné tváře tohoto místa, kterou tvoří obchodní centrum, zde plánoval vedle obchodního i kulturní prostor. Na uvolněných plochách byly navrženy nové stavby hotelu, obchodního domu, administrativní centra, nové autobusové nádraží, dostavěny měly být Ženské domovy.

Z této koncepce, která v řadě ohledů nepochybně nebyla příliš ohleduplná, byla postavena jen atypická budova smíchovské pobočky dnešní Komerční banky a přilehlého bytového domu, který byl dokončen v roce 1992. „Když jsme výstavu připravovali, chtěli jsme návštěvníkům dát možnost o architektuře kriticky popřemýšlet a vytvořit si vlastní pohled na veřejný prostor, konkrétně na urbanistický vývoj středu Smíchova posledních let. Ať si lidé zamyslí, zda se za uplynulých 20 let neproměnil hůře, než měl,“ dodal moderátor Jakub Železný, iniciátor a spoluautor výstavy.

Poslední životní realizací Karla Pragera byl obytný soubor U Kříže v Jinonicích, oceněný titulem Stavba roku 1999. Všechny zmíněné projekty výstava představila pomocí unikátních Pragerových plánů i prostorových modelů a fotografií. (md s využitím publikace Karel Prager a Praha 5)