Praha 5 připravila připomínky ke vznikajícímu Metropolitnímu plánu hlavního města

mapka metroplan 05. 02. 2014
Zastupitelstvo Prahy 5 na svém prosincovém zasedání projednalo dokument s názvem Rozvaha o charakteru území městské části Praha 5. Zjednodušeně řečeno šlo o analýzu možností pro budoucí územní rozvoj městské části. Rada MČ Praha 5 tento dokument zároveň předala magistrátu, neboť jeho součástí jsou doporučení a podněty definující požadavky městské části na nově vznikající celopražský územní plán, který je znám pod názvem Metropolitní plán hl. m. Prahy.

 V souvislosti s pořizováním nového územního plánu hl. m. Prahy, tzv. „metropolitního plánu“, obdržely v březnu loňského roku pražské radnice výzvu magistrátu k předložení vlastních návrhů. Magistrát však své požadavky upřesnil až na konci září. Praha 5 proto oslovila renomovaný ateliér znalý území městské části a vzniklou analýzu včetně připomínek vedení městské části poskytla zpracovateli metropolitního plánu, tedy Institutu plánování a rozvoje (IPR, dříve známý pod názvem Útvar rozvoje města).

„Jde o vizi, jak bychom si jako zástupci Prahy 5 představovali naši městskou část za desítky let. Kvůli nepřesnému zadání primátora RNDr. Hudečka jsme nemohli vypracovat kvalitní připomínky dříve než koncem roku. I přesto jsem rád, že jsme byli schopni vytvořit tento koncepční návrh na stabilizaci našeho území,“ řekl starosta Miroslav Zelený (UNP).

Jednotlivé lokality je potřeba chránit

Jak se zájemci z řad zastupitelů i veřejnosti mohli seznámit na prezentaci konané na radnici 16. prosince, Rozvaha o charakteru území MČ Praha 5 se zabývá například krajinným charakterem území a zelení, polohou a významem z celoměstského pohledu, nebo charakterem osídlení. Z hlediska metropolitního plánu jsou zásadní připomínky k členění území na jednotlivé lokality. Výsledkem tohoto koncepčního návrhu jsou konkrétní doporučení a podněty, které definují požadavky MČ Praha 5 určené tvůrcům metropolitního plánu.

„Zástavba Prahy 5 je podle analýzy v zásadě stabilizovaná, ale i tak je třeba jednotlivé lokality chránit. Máme zde rezidenční čtvrti, které vznikaly zejména počátkem 20. století a mají charakteristickou vilovou zástavbu. Není možné připustit povolování staveb, které by charakter těchto území zásadním způsobem měnily,” doplňuje Tomáš Homola (bez PP), předseda Komise územního rozvoje.

Přesto v Praze 5 zůstává 6 velkých území, která stále nemají vyjasněnou koncepci dalšího vývoje. Proto Praha 5 navrhla pro vymezená území zpracovat podrobnější řešení, která vyjasní a stabilizují základní koncepci budoucího vývoje:

DÍVČÍ HRADY A VIDOULE

Dvě podobná území, nesmírně cenná svým přírodním a rekreačním významem, obě pod dlouhodobým velkým tlakem zájmu o zastavění, nebo intenzivní využití.

„Pro stabilizaci budoucího vývoje navrhujeme pro celá území zpracovat podrobná řešení, která jednoznačně stanoví rozsah zastavitelného a nezastavitelného území. Dále určit charakter zástavby, výškové a hmotové uspořádání s ohledem na pohledové souvislosti, kompoziční principy a obsluhu území. Pro nezastavitelná území stanovit na základě krajinářského řešení způsoby využití území, přírodních ploch, rekreace, parkových úprav a výsadby zeleně. Koncepci je třeba řešit v souvislosti okolního přírodního i urbanizovaného území,“ vysvětlil starosta Miroslav Zelený.

Obě lokality totiž v návrhu Metropolitního plánu zahrnují nejen stávající zeleň, ale i širší dnes zastavěné okolí. Dívčí hrady pak představují jedno z nejsložitějších nedořešených území v celé Praze, v přímé vazbě na Pražskou památkovou rezervaci. „Vedení Prahy 5 proto doporučilo magistrátu vývoj těchto území projednat ve veřejné a odborné diskuzi. K problematice by měl být uspořádán workshop a vývoji koncepce by měla předcházet mezinárodní veřejná urbanistická soutěž,“ řekl Tomáš Homola (bez PP).

MOTOL

Potenciál vidí městská část v rekultivaci a využití nezastavitelného území Motol, které představuje v současnosti dle odborníků poměrně devastované území skládkou a stavbou metra, s historickými objekty uprostřed těchto provizorií. Oblast Motola je zelenou spojkou mezi přírodním parkem Košíře-Motol, Bílou horou a rekreačním územím Ladronky. Současně ale zůstává dodnes nevyřešeným územím se skládkou a s potenciálním rozvojem v okolí nově vznikající stanice metra.

RADLICE A JINONICE

V oblasti Radlic a v Jinonicích pokračuje postupná transformace a přestavba bez vzájemných město-tvorných souvislostí, proto je třeba zpracovat koordinační studii celého vymezeného území. „Studie by měla prověřit prodloužení tramvaje do Jinonic a úpravu Radlické na městskou třídu před a po realizaci Radlické radiály, včetně důsledků na obsluhu území hromadnou dopravou,“ doporučuje jeden ze závěrů dokumentu Rozvahy.

SMÍCHOV JIH

Velké transformační území rozšíří v budoucnosti úspěšnou přestavbu Smíchova. Jednotlivé projekty však dosud vznikaly tzv. salámovou metodou, bez vzájemné koordinace. Proto je podle studie třeba řešit všechny související problémy ve vzájemné koordinaci, což se dosud nedělo. „V první řadě jde o stabilizaci koncepce dopravy na celém území, která bude zahrnovat všechny vazby individuální a hromadné dopravy a dále stanovení vývoje zklidnění a rehabilitace veřejných prostorů včetně vazeb na stávající městskou zástavbu a na pravý břeh Vltavy,“ komentoval požadavky na budoucí fungování jedné z největších rozvojových lokalit v Praze 5 starosta Miroslav Zelený.

BARRANDOV A SLIVENEC

Západní část sídliště Barrandov se jako rozvojové území dále vyvíjí a po částech hledá svou definitivní podobu. Přitom je nutno brát v úvahu možný další rozvoj směrem ke Slivenci. Podle studie je tedy třeba pro vymezený prostor zpracovat podrobnější řešení. Součástí návrhu je například prověření účelnosti prodloužení tramvaje ke Slivenci.

Část území Prahy 5 tvoří také trojúhelník pozemků za ulicí K Barrandovu, který patří do zástavby Slivence. Pro toto území má platit, že místní rozvoj bude respektovat koncepci Slivence.

„Návrhy naší městské části představíme našim občanům jednak na webových stránkách Prahy 5 a současně předpokládám i veřejnou prezentaci zpracované studie,“ uzavírá Tomáš Homola, předseda Komise územního rozvoje městské části.

Další kroky Magistrátu hl. m. Prahy v oblasti územního plánu bude radnice páté městské části pečlivě sledovat.

Shrnutí závěrů Rozvahy o charakteru území a doporučení zpracovatelům metropolitního plánu

  1. Definovat centrální část Prahy 5 jako součást centra hlavního města sloužící pro jihozápadní kvadrant města s cca 220 000 obyvateli v těsné vazbě na Pražskou památkovou rezervaci.
  2. V této souvislosti dořešit dopravní vztahy, kde klíčovou roli pro území MČ Praha 5 bude hrát dostavba Radlické radiály a dopravní terminál Smíchovské nádraží, ten jako součást řešení transformačního území Smíchov jih.
  3. Pro dopravní vztahy ve směru východ – západ řešit dostatečné kapacity P&R na západním okraji hl. m. Prahy a v samotném centru městské části Praha 5 pak řešit dopravu z Jiráskova mostu na městský okruh křížící severojižní osu území spojující historické centrum – Malou Stranu s centrálním Smíchovem.
  4. V návaznosti na dobudování výše uvedených dopravních staveb zklidnit hlavní třídy a posílit jejich městský charakter.
  5. Doplnit mosty přes Vltavu pro místní spojení obou břehů včetně MHD v optimální poloze vůči Praze 2 (Výtoňský most) a Praze 4 (Dvorecký most).
  6. Nově se městské části Praha 5 dotkne prodloužení linky metra A, které sice svou polohou na severním okraji v areálu motolských nemocnic nemá přímý vliv na centrální Smíchov, ale může podpořit nové dopravní vztahy v rámci městské části. S tím souvisí i zájem městské části Praha 5 na rozvoji zvažované tramvajové trati (TT) Plzeňská – Bílá Hora a také prodloužení TT Radlická – Jinonice. Je žádoucí, aby Praha 5 aktivně sledovala trasu pokračování metra „A“ z dočasné konečné stanice Motol směrem na Řepy-Zličín, resp. Dědina-Ruzyně.
  7. Struktura zástavby ve stabilizovaných územích/lokalitách městské části Praha 5 (a to jak městská bloková zástavba, tak i vilové čtvrti) vyžaduje ochranu proti nadměrným zásahům jednotlivých stavebníků snažících se o zvětšování objemu staveb; pečlivé posuzování si zasluhují také zásahy v památkové zóně Smíchov
  8. Rozvojová území městské části Praha 5 nezbytně vyžadují zpracování podrobnější dokumentace s prvky regulace, která umožní stanovit a chránit veřejný prostor v těchto územích (nové náměstí Na Knížecí, rehabilitace a dotvoření veřejných prostor v oblasti dolního Smíchova vč. Náměstí 14. října, jejich doplnění v oblasti Nového Barrandova, Radlic, Jinonic, Motola apod.
  9. S ohledem na výjimečnou morfologii a zachovalé plochy zeleně je nutné v metropolitním plánu důsledně chránit vedle zeleně chráněné dle zákona také městské parky a zeleň svahů a návrší.
  10. Zvlášť citlivě posuzovat využití území navazujícího na nezastavitelné plochy Dívčích hradů a Vidoule, ale i dalších návrší a parků. Zvýšení intenzity jejich využití pro krátkodobou rekreaci obyvatel městské části Praha 5 není na závadu, ale musí být kompenzováno vybudováním potřebné „rekreační“ infrastruktury.
  11. Fenomén Vltavy a jejích levobřežních přítoků si zasluhuje větší pozornost při řešení urbanistického rozvoje transformačního území Smíchov jih a při revitalizaci nábřeží v kompaktním Smíchově.
  12. Při definování lokalit v MP je zapotřebí opravit faktické chyby v jejich vymezení a zpřesnit jejich definici. Za zásadní rozvojová a transformační území považuje MČ tyto lokality: Smíchov jih včetně ploch českých přístavů a Císařského ostrova, území Radlice – Jinonice, Motol, Vidoule, Dívčí Hrady, Barrandov

Komentář předsedy Komise územního rozvoje Prahy 5 Tomáše Homoly:

Potřebuje Praha 5 nový územní plán?

“Abych na tuto otázku mohl odpovědět, je třeba si říci, zda ten současný z roku 1999 je stále aktuální a zda nebrání správnému rozvoji naší městské části. Pravdou je, že stávající územní plán vznikal někdy v polovině 90. let a jeho platnost byla omezena do roku 2015 (resp. dnes do roku 2020). Od roku 2008 se tak začalo hovořit o potřebě nového územního plánu, ale již v průběhu jeho přípravy se ukazovalo, že kdo měl silnější lokty, prosadil si své. Na jednu stranu si tak myslím, že ukončení jeho přípravy bylo správné, ale s ohledem na to, že tím dosluhujícím se budeme muset řídit ještě možná 3 až 5 let, je otázkou, zda nebylo lepší jej dokončit a pouze ho očistit od nešvarů, které se v návrhu jeho konceptu objevily.

Současný územní plán je totiž postaven na principu permanentních změn, které může navrhnout prakticky kdokoli. I dnes leží na magistrátu více jak 600 nových podnětů na jeho změnu po celém území města. Osobně patřím k těm, kteří si myslí, že principy a myšlenky nového Metropolitního plánu jsou správné. Rozdělení území na jednotlivé lokality, které jsou definovány určitým charakterem a stanovení jednoznačných principů a podmínek určujících pravidla výstavby uvnitř takové lokality, je namístě. Vedle toho lokalita, která by byla definována jako nezastavitelná, by žádnou výstavbu neumožnila. Když však dnes nějaký investor koupí vilku v typické rezidenční lokalitě Prahy 5, například na Hřebenkách, obratem ji chce zbourat a na jejím místě postavit dům o 15 a více bytech. Pokud tímto způsobem bude postupovat každý, nezbude za chvíli z těchto krásných míst k bydlení nic. Pokud však bude nový Metropolitní plán opravdu garantovat ochranu těchto území, nemělo by stávat to, co vidíme v ulici U Nikolajky. Zde si developer přes stavební úřady prosadil stavbu bytového domu, u které se následně zjistí, že je prakticky o polovinu větší, než by měl být podle platného územního plánu.”

Tomáš Homola, předseda Komise územního rozvoje

 

Další témata, kterými se Rozvaha územního rozvoje zabývá

Morfologie, krajina, zeleň
Terénní reliéf a množství dochované zeleně jsou výjimečné vlastnosti Prahy 5, které ve vnitřní Praze nemají obdobu. Z toho vyplývají následující požadavky:

–       Důsledně chránit zeleň všech typů, kromě zákonem chráněných území zejména městskou parkovou zeleň a zeleň svahů a návrší

–       Chránit terénní hrany a horizonty před rušivou zástavbou

–       Chránit krajinný ráz přírodních parků a návrší, zvlášť citlivě posuzovat využití území Dívčích hradů a Vidoule

MČ Praha 5 nesouhlasí se změnou územního plánu v lokalitách Nad Kavalírkou, Poštovka a Skalka. Naopak souhlasí se změnou Nad Mrázovkou, ale s podmínkou, že zástavba nebude narušovat charakter vilové čtvrti!

Poloha a význam ve městě

Centrum Prahy 5 je fungujícím pražským subcentrem, které slouží pro více než 200 000 obyvatel jihozápadního kvadrantu Prahy a pro vnější vazby regionu, proto je třeba:

–       Dořešit dopravní terminály pro vnější vazby od západu a od jihu

–       Dořešit pražské subcentrum Smíchov ve vazbě na dopravní terminály a na transformaci území Smíchov – jih

Charakter osídlení

Historickým vývojem vznikla městská zástavba a vilové čtvrti, které jsou typickým osídlením Prahy 5. Většina průmyslu se transformovala, dnes má Praha 5 charakter obytného území se silným terciálním sektorem. Pro zachování je třeba:

–       Stabilizovat městskou zástavbu

–       Chránit vilové čtvrti a historické osídlení před nepatřičnou zástavbou

–       Stanovit rozsah a formu možného rozvoje

–       Stanovit transformační území a jeho uspořádání

Osnova veřejného prostoru

Tradiční městský veřejný prostor je zatížen silnou dopravou, velké příležitosti rozvoje veřejného prostoru nabízí přestavbová území. Pro jeho humanizaci a rozvoje je třeba:

–       Limitovat dopravu městských tříd a vrátit do nich městský život (Plzeňská, Radlická, nábřeží)

–       Revitalizovat náměstí 14. Října a přilehlé prostory ve vazbě na centrum anděl

–       Součástí nové výstavby i přestavby musí být obyvatelný veřejný prostor

–       Vytvořit hlavní náměstí jako centrum společenského života v prostoru před Ženskými domovy

Problém dopravy

–       Je třeba usilovat o realizaci Radlické radiály

–       Zpracovat komplexní revizi dopravního řešení a uspořádání uličních prostorů Smíchova a navazujících tras s cílem zklidnit a humanizovat městské prostředí

–       Vyřešit a fixovat jediný autobusový terminál a také parkoviště P+R u stanice metra Smíchovské nádraží

–       Prodloužit tramvajové trati z Radlic do jinonic a z Barrandova k Holyni a prověřit jejich případné pokračování

–       Nepočítat s umístěním terminálu city-logistiky na smíchovském nádraží

Vyznačené lokality budou i nadále předmětem četných diskuzí: