TJ Sokol Praha Košíře oslavila jubileum

07. 09. 2011
Rovných 125 let uplynulo v letošním roce od založení TJ Sokol Košíře. První valná hromada nové sokolské jednoty se uskutečnila 28. března 1886 v hostinci Františka Píseckého zvaném Brantovna v Buďánkách.

MARIN DUDEK (s využitím ročenky TJ Sokol Košíře)
Košíře byly na sklonku 19. století samostatnou obcí, „městem u Prahy“ v níž nebydleli zámožní lidé, ale dělníci, drobní řemeslníci a živnostníci. Byli to proto obyčejní nemajetní mladíci, sdružení ve čtenářském spolku Omladina, kteří se pro založení Sokola v Košířích nadchli. Impulsem byl mohutný dojem z pohřbu zakladatele Sokola Miroslava Tyrše na podzim roku 1884. K jejich iniciativě se pak připojili členové spolku vzájemně se podporujících dělníků košířských a okolních se svým tehdejším předsedou Josefem Horou, který byl poté po dlouhá léta starostou košířské sokolské jednoty.

Začátky byly těžké – nebylo nářadí ani tělocvična. Zatímco nářadí se z výtěžků sokolských zábav a svépomocí povedlo brzy obstarat, cvičilo se leckde. Krátce například i v Brantovně, v dalších pronajatých hostincích a školních tělocvičnách. Trvalo dlouhých 46 let, než jednota získala vlastní objekt na Klamovce.

Otec herce Sováka obsluhoval Sokoly
V roce 1895 má Sokol Košíře 136 členů a o rok později ustanovuje i „Dámský odbor“ o 30 členkách. Ty se staraly o všechny zábavy tehdejšího Družstva pro zřízení tělocvičny v Košířích a v roce 1901 se společně s dívkami pustily i do cvičení. Přidružený vzdělávací odbor organizoval oslavy výročí mistra Jana Husi. Osvětlený průvod prošel Košířemi a položil základní kámen k Husově pomníku na Staroměstském náměstí. Konečným výsledkem snažení bylo po letech zřízení pomníku Jana Husa v Košířích, v Husových sadech.

Nejdůležitějším mezníkem v historii Sokola Košíře byl rok 1931, kdy městská rada rozhodla o prodeji restaurační budovy na Klamovce a přilehlé parcely. V rámci přestavby objektu na sokolovnu byly v přízemí vybudovány restaurace a kuželník. Prvním nájemcem byl hostinský br. Franc, následoval hostinský br. Schmitzer, otec slavného herce Jiřího Sováka. Rekonstrukce proběhla za necelý půlrok za cenu 575 000 Kč a košířská sokolovna byla slavnostně otevřena 25. září 1932.

Dvě osudové rány
Veškeré sportovní a kulturní aktivity ukončila německá okupace. V listopadu 1940 byla tělocvična propůjčena obci pražské na skladiště. 12. dubna 1941 byla říšským protektorem okamžitě zastavena činnost Sokola a jmění jednoty zajištěno. Zastavení činnosti se nevztahovalo pouze na živnostenské podniky spolku (kuželník a hostinec). Po ukončení druhé světové války Sokol Košíře ožil již 5. května 1945, ale budova sokolovny byla ještě zabrána českou vojenskou správou, aby v ní zůstal materiál převzatý po okupantech, který teprve po roztřídění byl v letních měsících odvezen. Celkový počet členstva byl v roce 1945 1141 osob.

Únor 1948 a následný nástup komunistů k moci zasadil Sokolu Košíře další těžkou ránu. V roce 1950 je Sokol „znormalizován“ a jednota přechází pod patronaci podniku Meopta Košíře. Přebírá další oddíly – zápasníky Hellasu, tenisty LTK Cibulka, kopanou Sparty Košíře a další. „Nástupnickými“ organizacemi, které zdomácněly v sokolovně na Klamovce, byly TJ Medik Košíře, TJ ZPA Košíře, TJ Křižík a TJ Košíře. Teprve 22. května 1990 TJ Sokol Košíře vstává jako bájný pták Fénix z popela. Opět je obnovena činnost a jednota má 81 členů – 57 žen a 24 mužů. Sokolský majetek je však buď nenávratně ztracen, včetně cenných artefaktů (například archiv a technicky dokonale zařízené loutkové divadlo), nebo poničen. Nicméně usilovnou snahou a pílí členů i nemalými investicemi se povedlo areál na Klamovce plnohodnotně zprovoznit a opět se stává místem sportovních a kulturních setkání.

Děti nechtějí příliš sportovat
Starostou košířského Sokola je již druhé volební období BORIS KOLÁŘ, který současně v jednotě trénuje mladé judisty.

Jak si vede Sokol Košíře ve své jubilejní sezoně?
„Máme přibližně 350 členů, ale dětí je asi 55. Je to zaviněno dvěma aspekty – dětí se všeobecně rodí málo a ty větší nechtějí moc sportovat.“

Není to také způsobeno neatraktivní nabídkou volnočasových aktivit?
„Snažíme se jít progresivní cestou. Víme, že gymnastika či cvičení prostných a na nářadích nejsou mezi mládeží příliš populární. Proto jsme například ve spolupráci s basketbalisty založili basketbalovou školičku.“

Je možné k vám na trénink nohejbalu, volejbalu, basketbalu či juda přivést potomka, aby si sport bez jakýchkoliv závazků vyzkoušel?
„Po dohodě s trenérem daného sportu ano. Dříve jsme mívali nábory jednou za půl roku, nyní se lze do tréninků v podstatě zapojit kdykoliv.“

Jaké byly největší sportovní úspěchy TJ Sokola Košíře v jeho historii?
„Na samotném vrcholu byli v 70. letech nohejbalisté, kteří získali několik extraligových titulů. Nejvyšší soutěž stolního tenisu hrály i sestry Karlíkovy. V současnosti jsou naše sportovní oddíly zařazeny do pražských soutěží.“
(md)