Čmáranice na zdech. Radnice říká: A dost!

graffiti

Jsou na světě i horší věci, ale jen málokoho nerozpálí doběla marná práce. Třeba opravíte dům, dáte mu novou fasádu a za pár dnů na ní najdete otisk primitiva, který se asi z dlouhé chvíle chtěl se sprejem v ruce nějak „společensky projevit“. I v souvislosti s tím, že se takového vandala jen výjimečně podaří lapit, přišla radnice Prahy 5 se zcela novým antigraffiti programem.

Nelegální graffiti způsobují každoročně v Praze městským částem i soukromým vlastníkům nemovitostí škody v řádech desítek milionů korun. Náklady na dlouhodobou ochranu majetku ohroženého sprejerstvím lze významně snížit využitím komplexních antigraffiti programů, které kromě odstraňování graffiti a aplikace preventivních nátěrů zahrnují také průběžný monitoring ohrožených objektů a možnost důsledné kontroly vynaložených prostředků.

Škody za miliony

„Permanentní úsilí na rozdíl od jednorázových akcí psychologicky působí také na samotné sprejery, kteří pak odcházejí realizovat své výtvory do méně chráněných lokalit. Potírání tohoto typu vandalismu má kromě ochrany majetkových hodnot svůj význam také z hlediska prevence kriminality a zvýšení pocitu bezpečnosti obyvatel. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že občané vnímají poškozování domů graffiti velmi citlivě, od vedení radnic očekávají nápravu,“ vysvětlil zástupce starosty Prahy 5 Lukáš Herold (ODS), který aktuální antigraffiti projekt inicioval.

Problémem nelegálního sprejerství v pátém obvodu se zatím nikdo dlouhodobě systematicky nezabýval. I proto vznikla analýza tohoto jevu, která ukázala, že graffiti způsobují škody na obecním majetku v řádu milionů korun. Jde zejména o školská zařízení, hřiště, sportoviště, bytové a nebytové domy a také inventář.

Nabídka i soukromníkům

Nový antigraffiti program by měl být rozdělen do dvou fází – pro obecní majetek a pro soukromé vlastníky nemovitostí. „V případě obecních staveb půjde nejdříve o kompletní odstranění graffiti, následovat bude aplikace antigraffiti nátěru. V rámci ní je nutné provést zednické opravy fasád, vyčištění a odmaštění, fasádní nátěr, penetrační nátěr a samotný antigraffiti nátěr. Ten je třeba použít minimálně do výšky tří metrů. Provádění antigraffiti nátěrů a odstraňování graffiti je vysoce odborná práce, při které je možné v případě neodborného zásahu či použití špatných materiálů fasády nenahraditelně poškodit,“ vysvětlil zástupce starosty Herold.

K dispozici bude i speciální servisní vůz vyčleněný pouze pro účely Prahy 5. Jeho úkolem je provádět monitoring objektů zařazených do antigraffiti pro i v případě, že půjde o stovky položek. Součástí projektu bude i internetová aplikace, která ukáže, co se odstranilo, co se neodstranilo, a kde budou moci občané interaktivně hlásit, kde se sprejeři opět projevili.

Herold věří, že po úspěšné první fázi programu radnice nabídne možnost zapojení i privátním vlastníkům domů. Výhody takového kroku spočívají nejen v úsporách z rozsahu, ale také ve faktu, že veřejnost zejména na nejfrekventovanějších místech městské části bez rozdílu vlastnictví očekává pečlivou správu a péči o nemovitý majetek, který je klíčovou součástí veřejného prostoru.

Ano legálním plochám

Problém sprejerství se ale nedá řešit pouze ex post a případnou represí. To si uvědomuje i vedení radnice Prahy 5, a proto hledá vhodné plochy pro legální sprejerství. Mezi první by měla patřit místa v Radlické ulici, konkrétně u stanice metra Jinonice a zastávky autobusu Sídliště Jinonice (pro ZŠ waldorfská). „Musejí existovat legální plochy, kde se sprejeři mohou bez možných následků projevit. Na druhé straně ale jasně říkám, že vandalství není umění,“ dodal Herold.

Co na to zákon?

Graffiti je většinově vnímáno jako akt vandalství a je možné ho postihovat na základě trestního zákoníku. Dříve umožňoval autora nelegálních kreseb obvinit za trestný čin podle výše škody § 257 „poškozování cizí věci“; od novely zákona roku 2001 již vždy přímo podle § 257b za trestný čin, čímž se odlišuje tvrdším výchozím postihem od jiného vandalství. V roce 2009 přešla tato právní úprava do nového trestního zákoníku. Podle něj hrozí každému takovému sprejerovi trest odnětí svobody do jednoho roku, v případě dalších uvedených okolností až na šest let.