Přednáška nabídne teologický pohled na problematiku islámu

A4_islam_prednaska

Islám je monoteistické náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení“ se či„odevzdání“ se Bohu.

Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje Bohu“. Bůh se nazývá Alláh. Muslimové věří, že Bůh Mohamedovi zjevil Korán, který společně se sunnou (Mohamedovy činy a slova) považují za základní prameny islámu.

V současnosti toto náboženství praktikuje přes miliardu věřících, tudíž je druhým světovým náboženstvím za křesťanstvím. Zároveň je však nejrychleji rostoucím náboženstvím. Pokud se v následujících letech nezmění demografické trendy, bude islám do konce století nejrozšířenějším náboženským vyznáním. Současně se v posledních letech všude po světě zvedá vlna aktivity islamistických hnutí, jedná se o strany politické, skupiny sociální i teroristické organizace.

Zároveň se často používá nejasný a zavádějící pojem „islamismus“ coby způsob hledání paralely mezi islámem a politickým radikalismem a terorismem. Málokdo z běžné populace však má alespoň základní znalosti o islámu coby náboženství.

Je Hospodin Alláh?

Tato chaotická situace je hlavním důvodem, proč Komunitní centrum Prádelna v Holečkově ulici pořádá ve čtvrtek 14. února od 14 hodin přednášku Františka Hrdličky „Hospodin je Alláh?“ s podtitulem „Teologický pohled na islám“. Hospodin (JHVH, JSEM) je tentýž Bůh jako Alláh. Právě toto tvrzení Tomáše Halíka přivedlo Františka Hrdličku k zájmu o islám. Nestal se islamologem, soustředil se jen na teologickou, tedy náboženskou složku islámu. Kdo o tomto náboženství nemá hlubší znalosti, dozví se, co to je šaháda, salát nebo hadždž. Poslechne si, jak se má nemuslim chovat v mešitě, zda je káfir, nebo dhimmí. Také se dozví více o Koránu, svaté knize muslimů, který bude srovnáván s Biblí. A samozřejmě zazní i odpověď na položenou otázku, zda Alláh je Hospodin.

Předsudky a obavy

Dle posledních výzkumů se muslimové a „západní společnost“ navzájem nevnímají příliš pozitivně. Polovina dotazovaných ze zemí Západu naopak považuje muslimy za násilné, 58 procent pak dokonce za fanatické.

Naopak 68 procent muslimů ze sedmi nejpočetnějších muslimských zemí považuje obyvatele západního světa za sobecké, násilné, chamtivé a amorální, byť muslimové obecně odsuzují všechny útoky na civilisty ve jménu islámu.

Tato situace, podpořená neznalostí základů náboženství, v jehož jménu se toto děje, vzbuzuje předsudky a pochopitelné obavy. Zároveň je živnou půdou pro navzájem protikladné spekulace, falešné informace a extrémní názory.

„Velmi vítám představení nestranného pohledu s tematikou obeznámeného odborníka, které navíc bude zaměřeno čistě na islám jako náboženství, tudíž bez samoúčelných a kontroverzních politických témat,“ uvedl radní Prahy 5 Petr Lachnit (ANO), věnující se komunitním aktivitám pro nejširší veřejnost, mezi něž patří i vzdělávací pořady tohoto druhu.

František Hrdlička

Zabýval se historií rozhlasu od počátků vysílání až do 13. 5. 1945 (datum, kdy britské jednotky obsadily poslední nacistický vysílač) se zřetelem na německé vysílání. Téma jeho rigorózní práce bylo právě o počátcích rozhlasového vysílání pro občany ČSSR německé národnosti. Po odchodu do důchodu se začal zabývat hlouběji teologií pod evangelickým vedením.