Prádelna nabídne dílo Jiřího Lhoty

stíny duše 1

Únor v Galerii Prádelna bude patřit temným vizím spisovatele H. P. Lovecrafta ztvárněným akademickým malířem Jiřím Lhotou.

Nedílnou součástí Lhotových obrazů bývají satanské náměty, intimně protkané sexuálními prvky a obrazy násilí, tajemné, obskurně symbolické výjevy a postavy.

Součást Komunitního centra Prádelna od samého počátku tvoří výstavní program Galerie Prádelna, díky němuž mohou návštěvníci všech aktivit v komunitním centru zhlédnout řadu uměleckých expozic známých i začínajících výtvarníků, experimentátorů a tvůrců rozličných žánrů i výtvarných oblastí. Po fantastických obrazech Montiho Kubrika a Petra Hofmana, které přiblížily svět obou autorů, přináší únorová výstava také nahlédnutí do duší dvou autorů, kteří, byť je v realitě oddělují desítky let, mají mnoho společného – spisovatele Howarda Phillipse Lovecrafta
a akademického malíře Jiřího Lhoty.

Inspirace Lovecraftem
Howard Phillips Lovecraft byl americký básník, spisovatel, esejista a žurnalista věnující se literární tvorbě v oblasti fantasy, science fiction a především hororu, které kombinoval v tehdejším oblíbeném žánru „weird fiction“. Jeho nejlepší práce jsou působivé pro jistou neuchopitelnost, fragmentárnost – coby vzdělaný, staromilský nadšenec využíval při své tvorbě vše, co jej zrovna inspirovalo nebo se mu hnusilo. Pomezí deliria a snu, popisy rozkladu hmoty, ztráty jasných kontur, útok na racionalitu a zdánlivě nezlomné přírodní zákony.

Jiří Lhota (1970) absolvoval AVU v Praze, má za sebou řadu kolektivních i samostatných výstav, je autorem mnoha grafických návrhů pro hudební skupiny a projekty různých žánrů, především se však věnuje malbě. Žije a pracuje v Ústí nad Labem, kde působil na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a nyní vyučuje na ZUŠ Evy Randové. Součástí jeho nejsilnějších obrazů bývají satanské náměty, intimně protkané sexuálními prvky a obrazy násilí, tajemné, obskurně symbolické výjevy a postavy, jež v sobě spojují lidské, zvířecí a božské vlastnosti. Jeho tvorba je
záznamem ponoru do kolektivního nevědomí moderního člověka a zobrazením především stinných stránek
hlubin lidské duše.

Spousta styčných bodů
H. P. Lovecraft a J. Lhota mají ve svém životě i tvorbě spoustu společných styčných bodů. Oběma je bližší spíše
ústraní, až skoro útěk od banality všedního života a svým způsobem puritánská životní filozofie. Stejně jako byl Lovecraft, je i Lhota člověk sečtělý a znalý především v oblasti hororového a nadpřirozeného písemnictví.

Ze spisovatelů byli oběma tvůrcům přímými vzory např. Arthur Machen, Algernon Blackwood, Ambrose Bierce
nebo Edgar Allan Poe. „H. P. Lovecraft bývá řazen do žánru takzvané pokleslé literatury, je ovšem třeba mít na paměti, že zemře dřív, než druhá světová válka stačila naplnit mnohé z jeho vizí nepředstavitelných hrůz. Zároveň je třeba si uvědomit, že to je jeho stín, co leží téměř na veškeré významné hororové a fantastické literatuře, která
od té doby byla napsána. Stejně tak tvorba Jiřího Lhoty působí na první pohled kontroverzně a znepokojivě, ale pro poučenějšího diváka představuje dílo hlubšího významu a podstaty srovnatelné s tvorbou H. R. Gigera, H. Bosche nebo O. Redona,“ zve na výstavu radní Petr Lachnit (ANO), který ji 4. února zahájí.