Plýtváš jídlem i ty?

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V tomto školním roce si náš Ekotým ZŠ a MŠ Tyršovy z Prahy Jinonic přidal dvě nová témata – Doprava i Jídlo a svět. Na podzim jsme ve spolupráci s organizací Pražské matky realizovali Pěší den. V akci Zelené kilometry naše škola zvítězila s počtem 9,3 km na žáka.

Také jsme se zúčastnili workshopu na téma Jídlo a svět, které pořádalo analytické centrum Glopolis a vzdělávací organizace Tereza, která zajišťuje mezinárodní program Ekoškola v ČR. Na tomto semináři jsme mohli načerpat spoustu informací a nápadů pro realizaci nového tématu.

Začali jsme analýzou školní jídelny. Zjistili jsme, že naše jídelna nepoužívá palmový olej, vaří často z čerstvých surovin a 4x až 5x týdně je jedno ze dvou jídel bezmasé. Problémem je, že děti odnáší zbytky, zejména u masitých jídel a dochází tak k plýtvání jídlem. Proto jsme se v ekotýmu zaměřili na tuto problematiku. Žákyně osmé třídy Lucie Chalupníková, Sára Hermanová a Anna Vondrová vytvořily velice pěknou a zajímavou prezentaci s názvem Plýtváš jídlem i ty? Prezentace jsou dvě, pro první a druhý stupeň ZŠ. Jsou doplněny vtipnými videi, které nám poskytla organizace Glopolis. V prezentacích se žáci od prvních až do deváté třídy dozvěděli spoustu zajímavých informací.

Potravinářská výroba dnes přispívá ke globálnímu oteplování více, než zplodiny z aut, letadel a vlaků dohromady. Je hlavní příčinou odlesňování a šíření pouští. Bohužel 1/3 jídla na světě se až na talíře nedostane. Je to neuvěřitelných 1,3 mld tun jídla. Takové množství potravin by každý rok stačilo pro 3 mld lidí, což je čtyřikrát více, než počet hladovějících ve světě. Největší podíl na tom mají domácnosti ( 41% ), zemědělství (34%), výroba (12%), skladování (7%) a distribuce (5%). Každý Evropan vyhodí 96-115 kg jídla za rok. Celosvětově se ročně znehodnotí až 45% vypěstovaného ovoce a zeleniny. Důvodem je, že se rychle kazí a je tedy nutné je sníst brzy po zakoupení.

Proč záleží na zodpovědné spotřebě potravin? Například proto, že k pěstování krmiva pro dobytek se využívá 1/3 světové orné půdy. Do roku 2050 se předpokládá, že to bude až 1/2. Dále proto, že roste počet obyvatel, mění se klima a bude nutné lidstvo uživit.

A co proto můžeme udělat my?

  1. Kupovat místní a sezónní potraviny, které jsou chutnější a navíc podporují místní ekonomiku. Takové komodity nemusí překonávat často velice dlouhé vzdálenosti a spotřebovávat velké množství neobnovitelných paliv a zatěžovat tak životní prostředí.
  2. Omezit spotřebu masa. Snížíme tak potřebu zvyšovat podíl orné půdy na pěstování krmiva a snížíme spotřebu vody. Na výrobu 1 kg hovězího masa je potřeba asi 15500 l vody, z toho 15300 l přímo na vypěstování krmiva.
  3. Nekupovat výrobky s obsahem palmového oleje. Přispějeme tak k zachování indonéských a dalších tropických deštných pralesů. Hlavně tím podpoříme život místních obyvatel, kteří jsou ohrožení na zdraví  a omezíme likvidaci biodiverzity těchto oblastí.
  4. Kup, co sníš. Sněz, co koupíš!

To je nejdůležitější pravidlo, kterým by se měly řídit naše domácnosti. Mnoho lidí nakupuje velké množství potravin, které pak nestačí sníst a průběžně je vyhazují do odpadu. Děti by se měly už v rodinách učit vážit si jídla a neplýtvat s ním.

Po zhlédnutí prezentací žáci ve třídách o této problematice diskutovali a následně vytvářeli plakáty na toto téma. Nejzdařilejší jsme vystavili na chodbách školy a ve školní jídelně. Budeme pokračovat v osvětě a doufáme, že se časem podaří snížit množství zbytků jídel ve školní jídelně.

 

Ilona Fibichová a Ekotým ZŠ a MŠ Tyršova