Milan Rastislav Štefánik – život legendy. Radnice uctila vojenskou legendu a zahájila výstavu o jeho životě

Pietní akt a výstava „Milan Rastislav Štefánik – život legendy“

V pátek 3. května 2019 se konal před radnicí Prahy 5 pietní akt připomínající 100. výročí tragické smrti Milana Rastislava Štefánika, za zvuku obou státních hymen. Po aktu byla slavnostně zahájena výstava na prostranství před kostelem sv. Václava s názvem „Milan Rastislav Štefánik – život legendy“.

Akce se zúčastnil J.E. Peter Weiss, velvyslanec Slovenské republiky. Starosta Prahy 5 Daniel Mazur (Piráti a SNOP 5) poděkoval Rastislavu Štefánikovi za jeho významný podíl na vzniku demokratického státu. „Štefánikovi a Benešovi vděčíme za zrod a z velké části i naplnění myšlenky společného státu, že vznikl a dal našim národům na dvacet let okusit demokracii. Je to ten největší dar, který jsme mohli dostat do vínku,“ řekl starosta Mazur a dodal: „Děkuji za to Štefánikovi a všem, které nikdy neuspokojí status quo a kteří vytrvale pracují na změně k lepšímu.“

Při slavnostním zahájení venkovní výstavy radní pro kulturu Lukáš Herold (ODS) uvedl: „Tak jak to u výjimečných lidí bývá, i Rastislav Štefánik měl mnoho přátel, ale i četné nepřátele. I tak dokázal stále být svůj a stát si za svými postoji a názory. Někdy až tvrdohlavě, ale to proto, že v sebe věřil, stejně tak jako ve společnou česko-slovenskou myšlenku. A já tvrdím, že nejen Česko a Slovensko Štefánika stále potřebují a budou potřebovat navždy.“

Výstavu, jejímiž autory jsou historici Pavel Fabini a Jakub Štofanik, budete moci shlédnout až do 31. května. Pietního aktu se zúčastnili radní, zastupitelé, zástupci Sokola, občané Slovenska žijící v Praze a občané Prahy 5. Pietní akt byl zakončen slavnostní recepcí v Portheimce, kde si mohli zájemci také prohlédnout současnou výstavu skla.

Milan Rastislav Štefánik

21. 7. 1880 Košariská – 4. 5. 1919 Vajnory

Slovenský astronom, politik, diplomat, generál a jeden ze tří exilových zakladatelů Československa.

Studia zahájil v Praze na České technice, kde se věnoval oboru stavebního inženýrství, nicméně přešel na filosofickou fakultu, na které v roce 1904 vystudoval astronomii a přírodní vědy. Po ukončení studií odešel do Paříže, kde se navázal spolupráci s uznávaným astronomem Pierrem J. C. Janssenem. Zkoumání astronomických jevů ho zavedlo do mnoha koutů světa, mimo jiné do Turkestánu, Brazílie, Alžírska, Tahini či Ekvádoru. Mluvil osmi jazyky.

Současně na cestách plnil různá diplomatická a zpravodajská poslání v zájmu francouzské vlády. V roce 1912 získal ve zkráceném řízení francouzské občanství a o dva roky později byl jmenován rytířem Čestné legie. Po vypuknutí první světové války se dobrovolně přihlásil do francouzské armády a absolvoval letecký výcvik, kde dosáhl hodnosti generál francouzské armády. Bojoval na srbské i italské frontě.

Na sklonku roku 1915 navázal kontakt s T. G. Masarykem a začal se významně podílet na československém odboji, v čemž mu značně pomohly jeho diplomatické schopnosti a vlivné styky mezi francouzskou vládní elitou. Od roku 1916 byl členem a poté místopředsedou Národní rady Československé. 

V letech 1916 – 1918 se významně podílel na vytvoření československých legií ve Francii, Itálii a Rusku. V červnu 1918 získal hodnost brigádního generála.

Dne 14. 10. 1918 pak byl jmenován ministrem vojenství v prozatímní československé vládě v Paříži a měsíc nato v první vládě ČSR. Při svém návratu do vlasti se však stal obětí leteckého neštěstí. Spolu s posádkou zříceného letadla je pochován pod monumentálním pomníkem na hoře Bradlo.