Na chatu jezdím člunem, říká převozník Zdeněk Bergman

Prázdniny jsem trávil stavěním mol, opravvováním plachetnic, plachtěním a veslováním, říká Zdeněk Bergman

Zdeňka Bergmana, převozníka pražského, který provozuje firmu Pražské Benátky, to k vodě a lodím táhlo od dětství. „Od té doby, co jsem pobral jakékoli vědomí, myslím na krásné lodě a historii. Vždy jsem chtěl být námořníkem a archeologem, takže jsem se stal převozníkem u Karlova mostu a také ředitelem Muzea Karlova mostu,“ vypráví s úsměvem.

Prázdniny jsem trávil stavěním mol, opravvováním plachetnic, plachtěním a veslováním, říká Zdeněk Bergman

Vyhlídkové plavby po Čertovce začal nabízet se dvěma loděmi v roce 1993. Dnes společnost zaměstnává kolem stovky lidí a její flotilu nadšeně využívají tisíce pasažérů. Přístaviště pod Křížovnickým náměstím otevřel o šest let později, v roce 2007 k 650. výročí založení Karlova mostu zahájil provoz stejnojmenného muzea. Před deseti lety obnovil tradice vodních Svatojánských slavností Navalis.

Kde vlastně začala vaše cesta k lodím a vodě?

Můj děda byl rybář a zároveň učitel dějepisu a češtiny. Já vyrůstal na chatě u prarodičů přímo na břehu Velkého rybníka u Karlových Varů a prázdniny trávil stavěním mol a opravováním plachetnic, plachtěním a veslováním. Druhý děda – architekt – mě naučil kreslit a projektovat. Od roku 1995 jsem studoval vodní stavby, vodní hospodářství na stavební průmyslovce v Dušní. To byl náročný ústav, který mi dal úplně nejvíc. Vysokou školu jsem nedokončil, začal jsem s plavbami.

Přívozy se dnes staly téměř nedílnou součástí pražské dopravy. Lidé si na ně ale asi museli zvyknout…

Tehdejší primátor Pavel Bém pochopil smysl přívozů, byl iniciátorem, který je chtěl integrovat do pražské dopravy. Začali jsme přívozem Sedlec–Zámky, rok nato přišla na řadu Podbaba–Podhoří. Sloužily nejen lidem, kteří si po vodě krátili cestu do práce, o víkendech a odpoledních je pak využívali ti, kteří jezdili po tamní cyklostezce. Přívoz byl nový způsob dopravy, na který už Pražané zapomněli, ale zvykli si. Například obsazenost přívozu P5 mezi Výtoní, Císařskou loukou a náplavkou Smíchov rok od roku roste. Historicky v Praze fungovalo přes 50 přívozů. Největší boom zaznamenaly v době průmyslové revoluce, a to mezi Výtoní a smíchovským nábřežím. V místě Jiráskova a Palackého mostu, které tam tenkrát ještě nestály, bylo potřeba dopravovat cestující do práce, když na Smíchově začaly fungovat továrny.

Pražské Benátky nejsou jen přívozy. Můžete se pochlubit salonní rychlolodí Nepomuk…

Jde o nejstarší osobní loď v Praze, z roku 1933. Je unikátní a jezdí na ní i unikátní kapitán Mario Juhas, který se narodil v Belgii, kde loď i postavili. Akorát je mu o deset let méně. Nepomuk pohání dvoudobý čtyřválec Sulzer, který se zapaluje doutnáky a je o čtyři roky starší než plavidlo samotné. Pravděpodobně se jedná o jediný kontinuálně provozovaný motor Sulzer švýcarské výroby na světě. Loď jsem před lety objevil na internetu a vůbec jsem netušil, že se jmenuje Nepomuk. To jsem se dozvěděl až na místě. Podařilo se mi ji koupit až na druhý pokus, do Prahy jsem ji přivezl v roce 2006. Nemáme pravidelné jízdy, protože ta loď je historický unikát, jezdíme pouze na objednávku. V místě jejího přístaviště křížovníci s červenou hvězdou podle legendy tělo svatého Jana Nepomuckého vyzdvihli z vody a k uctění jeho památky tam každoročně pořádáme Svatojánské slavnosti Navalis.

Zdeněk Bergman s kapitánem Mariem Juhasem. Foto: Elena Gorbunova

Vymyslel jste, jak bude vypadat dřevěný patentní člun Vodouch, který provozují Pražské Benátky?

Všechno, co provozuji, lodě, přístaviště, kromě Nepomuku, lodi Alka a dvou gondol, projektuji a designuji, protože nic jiného neumím. Mám utkvělou představu, jak by loď měla vypadat, a to na základě studia a vědomostí, jak lodi vypadaly v 19. století, a také nautických znalostí, protože v té době měly minimální ponor a mohly na mělké řeky. Vzhled Vodouchů odpovídá do všech detailů právě tradici konce 19. století. Malý ponor Vodouchů nám umožňuje plout do Čertovky a do vodního podzemí Starého Města pod Křížovnické náměstí, kde proplouváme pod posledním dochovaným obloukem Juditina mostu z 12. století. 

Vymýšlíte nový typ člunu?

Hlavně se snažíme věnovat našim převozníkům. Kvůli Evropské unii byly podstatně zpřísněny podmínky zaměstnávání. Čtyřměsíční praxe se protáhla na jeden rok, převozníkům nestačí absolvovat už převoznické zkoušky, ale musí složit těžké kapitánské zkoušky typu C, kdy musejí znát všechny vodní cesty Česka. A to nám dělá neskutečné problémy. Zkoušky zvládne 40 až 50 procent uchazečů. Pak nestíháme reagovat na potřeby měst, kde třeba opravují mosty a přívoz je jen krátkodobou výpomocí.

Existuje v metropoli místo vhodné pro nový přívoz?

Spíš než bychom přemýšleli o nové trase, s obavou koukáme na to, že město některé přívozy v budoucnu chce zrušit. Například v souvislosti s výstavbou Dvoreckého mostu. Nová lávka má vzniknout mezi špičkou Císařské louky a Smíchovem, jiná povede od holešovické tržnice přes špičku Štvanice do Karlína. Rádi bychom zvýšili kapacitu hlavně přívozu P5. Dnes pojme 12 pasažérů, takže se tvoří fronty a kvůli tomu je práce náročná i pro převozníky. Usilujeme o celoroční provoz, a to jak v Lahovičkách, tak mezi Výtoní a Smíchovem. Jenže ROPID a Praha 5 to nechtějí.

Nač se můžou těšit diváci oslav Navalis, svátku jednoho z nejznámějších českých světců sv. Jana Nepomuckého, patrona všech lidí od vody, 15. května?

Letos třeba na hosty z Rakouska, kteří přivezou historické lodě z Hallstattského jezera, podobné těm, které od 16. století dopravovaly sůl po Vltavě do Prahy. Dovezou legendární hallstattskou sůl, rakouský folklór, pivo a samozřejmě Almdudler, nejznámější rakouskou limonádu z hroznů, jablek, bezinek. Je to dobrota. Den před tím těmito loděmi lidi svezeme u Hergetovy cihelny. n Jste také ředitelem Muzea Karlova mostu. Co nabízí? Aktuálně chystáme na týden před slavností Navalis přednášku profesora Royta o ikonografii Jana Nepomuckého a budeme prezentovat reálnou podobu sv. Jana Nepomuckého, kterou udělali vědci z Moravského zemského muzea v Brně podle kopie jeho lebky. Muzeum prezentuje historii a urbanismus nejen Karlova mostu, ale i nejbližšího okolí. Nabízíme speciální program pro školy, zabýváme se vědeckým výzkumem způsobů opracování kamene. Návštěvníci uvidí Juditin most.

Vypadá to, že práce máte až nad hlavu. Dostanete se vůbec na loď?

Máme historický člun švédské výroby z roku 1936 a tím jezdíme na chatu na Slapy. Tam také plachtíme, stejně jako přímo pod Karlovým mostem. 

A plány do budoucna?

Založili jsme Karlštejnský splavňovací spolek a rádi bychom splavnili Berounku pro rekreační a sportovní plavbu po Karlštejn. Jsme ve fázi projektové studie, začínáme připravovat projednávání našeho záměru na kraji.

 

Autor rozhovoru: Lucie Černá